Sakulini

Blog o všem i o ničem, ale pro všechny!!!



Novinky

Kalendář

Počítadlo

TOPlist

Úvahy

Prach jsi a v prach se obrátíš

28.12.2006 14:42 Jak vznikla DNA a to všechno kolem? Jak je vlastně definován život? A kde udělala evoluce chybu, že to teď na Zemi vypada jak vypadá? Na tyto otázky hledá odpověď řada evolučních biologů. Určitě znáte teorii "prapolévky", ve které vznikly kumulativní selekcí určité aminokyseliny z plynů v praatmosféře. Aminokyseliny se začly shlukovat v "bílkovinné chuchvalce" (prostě chemie a síla chemických vazeb, na to jsou zákony a s ty jsou neměnné). Tyto bílkovinné chuchvalce měly omezený přísun materiálu, kaluže nebo místa, ve kterých vznikaly byly omezenými zdroji. Proto se zde zrodila konkurence, šlo o to přežít. Jenže na druhou stranu tady jde se uvažuje o bílkovinných chuchvalcích jako o něčem, co se chovalo určitým způsobem za daným účelem. Začla probíhat replikace a pak byla věnována energie do vymýšlení různých metod, jak přežít. Obalení membránami, spolupráce s jinými bílkovinnými chuchvalci, stavění nástrojů přežití. Pokud šlo skutečně o záměr, je pak lepší mluvit o replikátorech. V dnešní době je velice úspěšných replikátorem třeba DNA a vidíte, kam až to dotáhla.
Jenže existuje více teorií. Nikdo nemůže říci, která je ta správná, protože se jedná pouze o spekulace. Popravdě nikdo z nás u zrodu života nestál, takže si můžete věřit čemu chcete. Teorií je tedy nepřeberné množství; pokud jste zapřisáhlý kreacionista, asi vás nepřesvědčím, že něco takového jako Bůh či nějaký "inteligentní designér" to nebyl. Asi to máte v rodině anebo jste tuto informaci někde získali a bezmezně jí věříte. Vlastně u informací se také jedná o určitý druh replikátorů. Označují se jako "memy". Stejně jako geny jde o jejich přežití a přenesení do další generace. Dnes k tomu máme knihy, učebnice, počítače, internet, můžeme to vypálit na DVD, natočit film, nazpívat hudbu. Všechno tohle poslat dál a zajistit si na určitou dobu nesmrtelnost. Vždyť třeba o Karlu IV. se mluví do teď a to je už nějaký ten pátek, co nežije. Stejně jako geny i memy můžou být kopírovany s "chybou", to ale neznamená vždy něco negativního. Jedním příkladem je třeba neposkrvněné početí panny Marie. K chybě došlo při překladu bible. Jedno slovíčko změnilo dějiny. Stálo tam něco jako "Hle, mladá dívka počne syna", což bylo přeloženo do řečtiny sice správně, ale řecké označení pro mladou dívku je totožné se slovem panna. A chyba byla na světě, další "generace" bible nesly místo "mladá dívka" označení "panna". Tato chyba se rozšířila dál, křesťany byla přijata a zajisté mi dáte i vy za pravdu, že tento příběh znáte také jako početí panny Marie a ducha svatého (toho tam dosadily křesťané, aby tu chybu alespoň trochu zaretušovali). No a teď je na vás, jestli je to pro lidstvo přínos nebo škodná. :-) Ale o memech jsem zde mluvit nechtěla. Mým záměrem je seznámit vás s "teorií jílu". Zní to hloupě, připouštím, ale vztahuje se to k názvu tohoto článku. S touto spekulací přišel pan Cairns-Smith. Připouští, že před "inteligentní" DNA zde mohla být jistá forma replikátorů, která se replikovala ne za účelem přežití, ale prostě pro to, že k tomu měla příhodné podmínky. V podstatě se mluví o bahně. Pokud máte za sebou nějaké základy fyziky, jistě víte, jak se tvoří krystaly pevných látek. Máme 7 krystalogafických soustav. Určitá látka může mít své atomy uspořádány v různých soustavách, například grafit vs.diamant, což určuje potom její vlastnosti. Když se tvoří krystal, tak se podle určité struktury k sobě spojují jednotlivé atomy. Pokud je neomezeně materiálu, mohl by krystal růst do nekonečna. Ale on nemůže. Právě jeho vlastnosti určují, jak bude vypadat. Někdy se stane, že se zlomí. Potom se zase každý kousek bude snažit maximálně narůst. Zase se zlomí a tak furt do kola za předokladu, že bude dost stavebního materiálu. Máme tu skutečnost, že jeden krystal se rozpadl na dva, každý pak zase dorostl a zase se rozpadl na dva, při čemž každý..... Nepřipomíná vám to něco? Tímto způsobem se množí například kolonie řas nebo nezmarové, říká se tomu pučení či rozpad buňek na buňky dvě. Ale to je v živočišném světě. My máme k dispozici jen jíl. Aby byl daný replikátor účinný, musí pracovat v určitém cyklu. Například růst - rozpad - růst - rozpad. Můžeme přidat i další parametry. Jíl se vyskytuje v blízkosti vodních toků. Vrchní vrstvy byly neustále unášeny vodou a tak vrstva jílu do nějakých extrémních výšek nenarůstala. To by musela být jinak vázána, nějak pevněji. Toho by dosáhla změnou krystalografické struktury, což není vůbec žádný problém. Žádný krystal není naprosto ideální, najdeme na něm řadu "malých" kazů. Třeba někde v mřížce chybí atom (tomu se říká elevace), nebo je tam atom jiný, může chybět pomyslná hrana, jiné vazebné úhly.... Řada možností. Pokud změníme pár uspořádání uvnitř krystalu, projeví se to na celkovém tvaru, neboť atomy jsou vázány určitými silami, takže když jde jeden atom doprava, atom, se kterým se váže, jej musí následovat. Takže předpokládejme, že máme klasický jíl bez porušené krystalové mřížky a o kousek dál je jiný jíl, v jehož krystalech došlo k nějakým chybám (k mutacím v živočišném světě). Právě tato chyba změnila vazebné úhly a má za následek to, že atomy jílu drží pevněji u sebe. Takový jíl může tvořit silnější vrstvy. Má větší úspěšnost, že se dostane nad úroveň hladiny, změní směr či rychlost toku a nebude tak vodou odnášen. Takto pozměněný jíl vyschne a jeho prachové částečky se dostanou na jiná místa toku. To trochu připomíná tvorbu semen. Naočkované toky budou zachvíli plny tohoto "defektního" jílu a klasický jíl na dně toku se neprosadí. Tomu se říká přírodní výběr. Vlastně ne, vždyť jíl je neživý. To, co dělá, nedělá za určítým účelem, určitě si nepřeje dostat své prachové částečky do dalších toků a ty pak regulovat. Co by z toho měl? Ani já, kdybych měla stroj na výrobu svých kopií, bych to nedělala. K čemu taky? Náš jíl se nám může zdát inteligentní, ale není tomu tak. Jenže co by se stalo, kdyby s našim jílem spolupracoval nějaký ten bílkovinný chuchvalec z prapolévky? Je možné, že právě ony organické látky našly nějaký způsob, jak spolupracovat s jílem (ostatně život vznikl ve vodě a my se tu o ní také bavíme). Samy o sobě by se z kaluže špatně dostávaly, vytvoření primitivních nástrojů trvalo dlouho. Pokud se však spolčily s primitivním replikátorem, který ani neměl tušení, že se replikuje, mohl by z tohoto vztahu být užitek. Naše bílkovinné chuchvalce by se tak mohly více zaměřit na to, jak vyrobit co nejvíce svých kopií, protože o to "živým věcem" jde, a nemusely se "zatím" zaobírat transportem, to za ně zaopatřoval jíl. Postupem času přišly replikátory na vlastní způsob transportu a jíl už nebylo za potřebí. Teď už je jíl pasé, replikátory mají nás, abychom je nosily. Takže když to vememe pěkně od začátku, našimi úplně prvotními "předky" byly částíce jílu s nějakou organickou "špínou"! Prostě takový organický prach - ten samý, co po nás zbude, když nás nechají po naši smrti zpopelnit!
Poslední komentáře
30.09.2007 09:29:47: To jsi psala taky ty? Jestli jo, tak smekám :)
 


ZaWeB