Sakulini

Blog o všem i o ničem, ale pro všechny!!!



Novinky

Kalendář

Počítadlo

TOPlist

Úvahy

Neviditelní manipulátoři

3.12.2006 21:54 "Králík utíká rychleji, než liška, protože králík běží o život, zatímco liška jenom o oběd!" Výše citovaná věta zachycuje zcela přesně "princip života a oběda" (life/dinner principle). V důsledku tohoto principu mohou být zvířata občas manipulována jinými zvířaty tak, že jednají jinak, než by bylo v jejich zájmu. Normálně by králík tak rychle neběžel, ale pokud na něj působí liška jako lovec, je králík donucen k vydání nadměrné energie a zachování sebe sama. Cílem tohoto článku je vám nastínit některé případy, kdy jsme my i jiní živočichové manipulovaní tak, abychom vyhověli těm, kteří nás ovládají. Parazitům!!!
Každý z vás zajisté ví, jak vypadá kukačka. A že se jedná o hnízdního parazita snad nemusím dodávat. Některé populace kukaček se specializovaly na napodobování vzoru vajíček určitého druhu. Jsou to tedy parazité - specialisté. Mládě se líhne o něco dříve než mláďata napadeného ptáka a domácí vajíčka potom z hnízda doslova vyhodí. Někdy se stane, že se vylíhne o něco později, kdy jsou mláďata již větší a mladá kukačka si na ně "netroufne". Pak jí nezbývá nic jiného, než se snazit na sebe upoutat většinu pozornosti a nechat se krmit svými adoptivními rodiči. Nicméně někdy je rozdíl mezi pěstounem a malou kukačkou nadmíru groteskní. Takový pták potom musí vědět, že je v jeho hnízdě něco, co tam být nemá. A pokud to ví, tak proč s tím nic nedělá? První z variant je ta, že pronikavě rudé zbarvéní kukaččího jícnu působí na ptáky jako droga. Je zaznamenáno několik případů, kdy se náhodně prolétající pták zatavil u hnízda s kukačkou a nakrmil ji potravou, která měla být pro jeho vlastní potomstvo. Druhou možností může být vysvětlení, že aby pták bezpečně rozpoznal parazita ve svém hnízdě, potřeboval by větší mozek nebo větší oči, což by si však vyžádalo více energie a tak by pak mohl být jedinec v přírodním výběru znevýhodněn. Dalším skvělým případem jsou motolice. Metacerkárie (vývojový stupeň) motolic pronikají do očí mozku a žab, které jsou jejími druhými mezihostiteli, a vyvolávají u nich změny v únikových reakcích; navíc narušují jejich kryptické zbarvení kůže. Tyto změny vedou ke snažšímu pozření druhého mezihostitele hostitelem definitivním, ve kterém motolice dokončují vývoj. Jiný druh motolice potřebuje jako mezihostitele mravence a pak se nějakým způsobem dostat do ovce (skotu). Proto je schopný zmanipulovat mravence tak, že se mravenec schválně zakousne nahoru na stéblo trávy a zde sečkává, dokud není ovcí spasen. Nebo ještě jeden příklad u mezihostitele plže. Konečný vývin motolice probíhá v těle nějakého ptáka. Larvy motolice jsou proto schopny dostat se do tykadel plže a zde se pohybovat. Tím vyvolají dojem, že se jedná o nějaké housenky a pták plže poto v domění, že se jedná o hmyz, sezobne. Tak samo jsou v manipulaci úspěšné i tasemnice. Tasemnice, která parazituje ve střevech ptáků, napadá v larválním stádiu ryby. Jejím hostitelem bývají nejčastěji koljušky. Takto napadená rybička má narušený nervový systém (zásluhou parazita - tasemnice). Změní se jí zbarvení, takže je často velmi výrazná a plave hned pod hladinou, takže si jí třeba volavka všimne a tasemnice je tam, kde chtěla být. U lídí je takovým případem latetní toxoplazmóza. Nakazit se jí můžete například ze syrového masa. Nositelem její neaktivní podoby je cca 30% populace. Prvok napadá hlavně teplokrevné savce. Prvním hostitelem může být například hlodavec. Opět je zasažen nervový systém, potkan nebo myš se stane apatickým a utlumí se mu všechny jeho smysly. Hravě pak přeslechne přicházející kočku. Kočíčí výkaly mohou být pozřeny domácími zvířaty (hlavně pak prasaty). Anebo se člověk může nakazit přímo při styku s kočičím trusem (například při čištění "kočičích záchodů"). Dalším příkladem zoonozy - přenosu parazita na člověka, je třeba vzteklina. Normálně klidný pes je touto nemocí nucen k nadměrnému slinění (protože bakterie se přenáší právě ve slinách) a aby došlo k lepšímu rozšíření nemoci, často se postížená zvířata zaběhnou do vzdálených oblastí. Příkladů je strašně množství. Jsou tu třeba paraziti, kteří jsou schopni daný organismus "vykastrovat", nebo organismy, které s vámi mohou žít v relativním mutualismu. Každý gen je v jádru sobecký. Jde pouze o přežití daného živočicha, organismu, či jenom řetězce DNA jako je tomu v případě plazmidů. Pokud potřebujete k tomu, aby jste se stali úspěšnými, využít nějaké zdroje, či jiný organismus, bude to čistě vaše sobectví, které vám pomůže přežít. Každý organismus by měl dělat tak, aby zde po sobě zanechal co nejvíce potomků a je jedno, na úkor koho. Někdy to bývá i na úkor vlastního druhu. A otázka na závěr. Myslíte si, že pohlavně přenosné choroby (mnohdy způsobeny prvoky nebo bakteriemi či kvasinkami) zvyšují libido? Prakticky by to pro jejich další šíření bylo výhodné. Zatím nejsou žádné přímé důkazy, ale studie o tomhle by byla jistě zajímavá. Na druhou stranu, komu děkujeme za to, že máme pohlavní rozmnožovaní a tudíž sex? No přece parazitům. Poděkujme jim :-) Díky hoši, díky!!
Žádné komentáře
 


ZaWeB