Za dobu svého života a hlavně během pobytu na festivalu Masters of Rock, kde můžete vidět zajímavé toaletní výtvory na každé toitoi budce, jsem si zvykla na různé fekální exorcisty. V poslední době získal nominaci na cenu "Prase roku" Jan Kadlec za své dílo, které zanechal na toaletě pro personál v herně Intacto. Proto svým způsobem blahopřeju a doufám, že vrozený odpor k štětce tomuto umělci zůstane i nadále!!! A řečeno slovy Jana Wericha: "Člověk si myslí co není, kamaráde, a je hovno..." ... no v Janově případě i zapomenuté "hovno" v míse vypovídá o charakteru člověka....

Něco k tématu>

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: 'Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.'

Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: 'To ale nejsou moje botičky.'

Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na něj zařvala: 'To jsi, ty hovado, nevěděl dřív?' s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: 'To jsou botičky mýho brášky. Maminka říkala, že je teď budu nosit já.'

Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: 'Kde máš rukavičky?' Chlapeček odpověděl: 'Rukavičky mám schované v botičkách.'

Trestní proces s učitelkou začne příští měsíc...

Tak to je opravdu realita, to nemá chybu!!!!

Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, a tak jsem poslala svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: "Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit." a šla jsem si po svém. Sedl do auta,odjel a za 15 minut telefon: "Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?" Místo lístku s nákupem velkým jako kráva mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat!

Mě pobavil, když mi "ukradl" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: "Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?"

Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě?
Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách.V čem spal, to netuším.

Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu "Jitka má kyblíček". Pro nás ženský je samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterém má dcera oblečení. Není to poklad?

Je tam toho více, stačí článek rozkliknout :o)

Jedna topinka se smaží deset minut - pět minut z každé strany. Na pánev se vejdou dva chleby vedle sebe. Za jak dlouho nejrychleji osmažíte na jedné pánvi tři topinky?

Stojíte u tří vypínačů. Víte, že patří ke třem žárovkám, které jsou v místnosti, kam vede dlouhá a klikatá chodba - tzn. že ze svého místa vůbec nemůžete vidět, zda některá svítí nebo ne. Všechny tři vypínače jsou nyní v poloze vypnuto.
S vypínači můžete manipulovat jak chcete, pak jednou projít chodbou a podívat se do místnosti. Tam musíte říci, který vypínač je od které žárovky.
Jak na to?

Řeka. Na jednom břehu tři misionáři a tři kanibalové. Lodička, do které se vejdou maximálně dvě osoby. Jak se všichni přepraví na druhou stranu tak, aby nikdy na žádném břehu nebyla přesila kanibalů nad misionáři?


Řešení najdete, když kliknete ne "zobrazit celé"

V autě jede otec a syn (pokrevní). A jak to tak na silnicích chodí, najednou se přihodí strašná nehoda. Oba dva jsou vážně zraneni a sanitky je odvezou do dvou různých nemocnic.
Syn je na operačním sále, přijde k němu chirurg a řekne: "Nemůžu ho operovat, je to můj (pokrevní) syn!" Jak je to možné?

V šuplíku je 32 červených ponožek a 32 modrých ponožek. Levá a pravá ponožka jsou k nerozeznání. Taháte po tmě ponožky z šuplíku. Kolik jich musíte vyndat, aby jste měli jistotu, že až se na ně podíváte, máte pár?

Maminka je o 21 let starší než její syn.
Za 6 let bude matka pětkrát starší než syn.
Kde je právě tatínek?

Řešení najdete, pokud rozkliknete celý text.

Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Především prudce poklesne pohlavní pud.
Protože pánové přestanou postačovat perversním požadavkům poživačných paniček, počnou pokukovat po patnáctkách.
Puberťačce postačí patřičné pohoštění, případně pán poplácá prevíta po prdýlce.
Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády.
Praktické pro patnáctku, postačující pro páprdu. Posléze pánové pozbývají peněz, prohlížejí pouze pornografické plátky pro připamatování podoby, případně polohy přirození protějšího pohlaví.
Po pozbytí pohlavního pudu preferují pánové především pivo. Posedávají po putykách, pěstují pivní panděro, probírají politiku. Polehávají po pohovkách, pokuřují. Příbytkem proniká puch připomínající pálené paznehty. Pánové pořád pošilhávají po plotně.
Permanentně předrážděné paničky připravují pamlsky pro přecpaná panděra povalečů. Pak padesátníci počínají pozorovat patologické proměny. Po přečtení příruček pátrají po příznacích pepky, případně přestávají pít.
Podvečer pupkáči pobíhají po parcích, podobní předpotopním příšerám. Poděšení představou prokouřených plic, přestávají pokuřovat. Příliš pozdě. Potíží postupně přibývá. Potíže působí - pajšl, páteř, paradentosa, prostata. Pánové prostudují pravidla preventivní péče. Polykají prášky, panikaří. Při pověstech provázejících pohřby přátel, postupně pitomí.
Poslyš, příteli padesátníku! Proč pohekávat pod peřinou, proč plakat pro pubertální pošetilosti? Potlač přízračné představy, překonej pocity příkoří páchaného přírodou. Připij pivem, pokuř portoriko, pohlaď prdýlku, potom pozři pochutiny, poser postel, poblij pisoár
.......................a žij dál !!

A zkuste něco podobného zkomponovat v angličtině!!!

První den si sbalila všechny osobní věci do krabic a kufru.
Příští den si zavolala stěhováky, aby ji věci odvezli.
Třetí den si naposledy sedla ke stolu v krásné jídelně, zapálila si svíčku, pustila si klidnou hudbu a pochutnala si na kupě krevetek, kaviáru a lahvičce vína. Po večeři naposledy navštívila každý pokoj v domě a do každé tyče na záclonu vložila napůl snědenou krevetu namočenou v kaviáru. Pak uklidila kuchyň a odešla.
Krátce nato přišel manžel se svou novou přítelkyní a byli velmi šťastní.
Po několika dnech začal dům pomalu,ale nepříjemně páchnout. Vyvětrali, vyčistili koberce, prohledli otvory jestli tam není mrtvá myš. Nakonec vyměnili koberce, vymalovali, všude rozložili vonné věcičky. Nic nepomohlo, přátelé je přestali navštěvovat, služebná odešla, opraváři odmítli přijít do domu... Nezbývalo, než dům prodat.
Po měsíci o dům stále nikdo neměl zájem a odmítla s nimi pracovat i realitní kancelář. Konečně si museli vzít vysokou půjčku a koupit jiný dům.
Bývalá manželka zatelefonovala a ptala se, jak se daří. Soucitně vyslechla ságu o smradlavém domu. Taky podotkla, že se jí po tom domě velmi stýská, a byla by ochotna snížit částku, na kterou má podle rozvodového řízení nárok, výměnou za ten dům.
Manžel si uvědomil, že jeho bývalá žena neví, jak moc ten dům smrdí. Vycítil příležitost a svolil prodat jí ho za desetinu toho, jakou měl dům hodnotu, za podmínky, že podepíše veškeré papíry hned ten den. Žena souhlasila, během hodiny manžela navštívil právník s podepsanými papíry.
Po týdnu bývalý manžel se svou novou přítelkyní s úsměvem na tváři sledují stěhováky, jak jim balí zařízení............včetně těch záclonových tyčí.

Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít. Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné... Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze.